Strukturované kabeláže

je obecné označení metalických a optických prvků, které umožňují propojení jednotlivých uživatelů v rámci počítačové sítě. Je to univerzální systém, který:

podporuje přenos digitálních i analogových signálů,
u něhož se přípojné body instalují i tam, kde momentálně nejsou potřeba,
který používá datové kabely se čtyřmi kroucenými páry a optické kabely,
u kterého se předpokládá dlouhá technická i morální životnost,
jehož správná funkčnost je pro firmu stejně tak důležitá jako fungování elektrických rozvodů a dalších prvků firemní infrastruktury.

Historie

Do 80. let pracovala většina počítačových sítí podle modelu host/terminál - tj. data a aplikace byly uloženy centrálně na hostitelském počítači a jednotlivé terminály s nimi i tímto způsobem pracovaly. Nadvláda střediskových počítačů pracujících v režimu host/terminál skončila v roce 1981, kdy společnost IBM uvedla na trh své první PC. Tento krok nastartoval opačný trend v terminálových sítích - důsledkem nového konceptu byla decentralizace a došlo k masivnímu rozvoji této technologie. Pracovní stanice obsahovala lokální paměť s vlastními výstupy pro připojení na periférie a byla schopna fungovat autonomně. S použitím této technologie vzniklo několik dalších problémů. Především komplikovaná správa jednotlivých stanic, instalace aplikací na jednotlivé stanice a vzájemná komunikace jednotlivých uživatelů. Postupně vznikalo několik různých řešení pro sdílení souborů, software, databází a především nákladných periferií (např. tiskárny). Různá řešení od různých výrobců mělo za následek nekompatibilitu síťového hardware. Na začátku 90. let americká státní instituce ANSI požádala organizace TIE a EIA o návrh jednotného standardu pro kabelážní systémy. Vítězné řešení vzešlo od americké společnosti AT&T (StarLan 1Base5, ze kterého je později odvozen 10BaseT). Strukturovaná kabeláž, jak byl tento systém nazván, vznikla na základě telefonních rozvodů v administrativních budovách. Tento typ rozvodů měl hvězdicovitou typologii a jako hlavní přenosové médium používal kroucený metalický pár vodičů. Došlo k vytvoření první normy pro strukturovanou kabeláž v roce 1991 s označením ANSI/TIA/EIA 568 a byly definovány základní přenosové požadavky kategorie 5. V roce 1995 byla vydána první evropská norma pro strukturovanou kabeláž s označením EN 50173 a od ní je odvozená norma ČSN EN 50173 pro Českou republiku.